Isla Mujeres

Včera jsme po dopití margarity na pláži šli na obědovečeři do restaurace Aroma Isla. Tu jsme měli vyhlédlou už dopředu. Dali jsme si burito. Oproti tomu, jak ho známe z čech v něm nebylo ani zrnko rýže, ale bylo plné zeleniny, guacamole, masa. K tomu mini salátek z rajčat, cibule, koriandru, zalitý limetkovou šťávou = luxusní záležitost! Ten si musíme začít dělat doma.

Pro jistotu se ještě číšníka ptáme jakto, že v tom není rýže, že u nás ji do toho dávají. To abychom věděli jestli nás doma nešidí nebo tak. Prý jsou dva druhy burita, tenhle se zeleninou je pravý mexický a ten s rýží prý dělají většinou v Americe. Takže jelikož v čechách chcem být americký máme burito s rýží 🤭.

Po večeři jdeme na pláž shlédnout západ slunce. K tomu bereme 2 piva. Coronu už jsme měli, takze ochutnáváme další mexickou značku a tou je Sol. Hmmm pitelný.

Po západu slunce se vracíme na hostel a cestou potkáváme stánek s churros, a to si musíme dát. Hned jsme se na to vrhli, takže foto není (kdo nezná hodí si do googlu 🙂). 

Ještě jsme si úplně nezvykli na časový posun a tak padáme do postele už v osm.

Dneska jsme díky tomu vzhůru mnohem dřív. Dokonce dřív než zvonil budík.

Původně jsme měli v plánu strávit zde jeden den, ale díky komplikaci s vyzvednutím auta jsme půlden ztratily a tak řešíme, jestli tu nezůstaneme o den déle. Už máme ale zaplacené ubytování na dalším místě. Mailujeme a daří se nám ho posunout o jeden den. V našem hostelu mají na další noc taky volno, takže zůstáváme. A můžeme v klidu na snídani do stánku který je naproti hostelu.

Ten jsme okukovali už včera a dneska ho vyzkoušeli. Máme v plánu nějakou typickou mexickou snídani, ale celkem rychle jsme přesvědčeni na carnitas.

V podstatě tacos s pomalu pečeným vepřovým masem. A zase ten salátek. Pája teda trvá na mexické snídani takže dostává míchána vejce a spoustu zeleniny kolem...

Ostrov má cca 6 km na délku, což je na chození dost, na auto málo. Někdo chytrej ale vymyslel poměrně netradiční dopravní prostředek specifický pro tento ostrov, a to golfový vozík. Jezdí jich tu strašně moc, jejich tempo je vražedné a chaotické dávání předností je dobrá podívaná. Do toho se samozřejmě chceme zapojit, takže po snídani si jdeme taky jeden půjčit. Po 10 sekundové instruktáži už frčíme směr druhý konec ostrova.

První zastávkou je záchraná stanice želv. Mohli jsme je nakrmit a kochat se z blízka, jsou to úžasný zvířata.

Chtěli jsme i na delfíny, ale odradila nás cena... Pro gringos (amíky) v pohodě, ale evropani na to nemají :D

Během cesty jsme se u řízení střídali a hádali, protože každej chtěl ještěěě, bylo to skvělý.

Dojeli jsme na cíp ostrova, nejvýhodnější místo celého Mexika.

Fičelo jako blázen, ale ty výhledy byli neuvěřitelný. Tyrkysová voda se tříštila o skály a leguáni se vyhřívali hned vedle nás.

Na oběd jsme zastavili u Boba Marleyho - živá hudba a výborná qeusalida nás příjemně naladila.

Po cestě jsme viděli krásný hřbitov... jo zní to divně, ale fakt z toho přecházel zrak.

Další plán byl jasný - najít pláž kam se plácnem. Po neúspěšném pokusu o okupaci placeného lehátka na soukromé pláži se přesouváme na naší starou známou ze včera. Chytáme opálení a odpočíváme. Když přišel hlad, přesunuli jsme se asi 20 metrů a objednali fajitas.

Ta porce se ani nedala sníst a jak jinak než vynikající :) 

Večerní toulky centrem ostrova na závěr dne...