Tak nevíme jestli si uvědomil, že by to auto mohl střelit a telefonoval do nějakého bazaru za kolik ho koupí, ale stejně jsme neměli moc na výběr. Helmut si bere klíčky od auta, my si berem batohy a přesedáme k němu do dodávky. Za deset minut jsme tryskem na letišti. Dostáváme info, kde máme čekat až se vrátíme a už není cesty zpět. Děláme check in, procházíme bezpečnostní kontrolou, dost důkladnou osobní kontrolou a zbývá nám hodinka do boardingu. Letíme s Air Canada Boingem 777-300.
Odlet je načas. Nevíme jak to děláme, ale stejně jako do Thajska jsme měli trojsedačku pro sebe. Super na 9ti hodinovém letu 😊 Chválíme i Air Canada za servis... jídlo super, svačina taky a celkově pohodový zážitek.
Po 9ti hodinách sedáme na letiště v Torontu, kde poletuje sníh...
Rychle pryč do tepla. Na přestup máme asi hodniku takže žádný zdržování a rovnou směr Cancún. Překvapivě se může čtyř hodinovej let zdát mnohem delší, než ten první, ještě když vzlétáme o hodinu později kvůli odmrazování letada..
Toto je samozřejmě individuální, protože jeden člověk ze dvou spí okamžitě jak si sedne.
Letiště v Cancúnu je poměrně malý a tomu bohužel odpovídá i čas strávený na celní kontrole - hodina ve frontě, stres z nestíhání hotelu a vyzvednutí auta. To všechno nechcete po celým dni na cestě... Když jsme se konečně ocitli venku, začali jsme hledat odvoz do půjčovny aut. Čekali jsme přes půl hodiny, zmateně chodili sem a tam. Ptali jsme se 10 lidí, každý říkal něco jiného a už jsme nevěděli čemu věřit a čas ubíhal.Telefonní číslo nefungovalo, stánek naší půjčovny byl opuštěný. Nakonec nám došlo, že nikdo nepřijde. Check in hotelu byl max do 11hod, ve snaze ho stihnout jsme zaplatili za nejdražší taxi v životě, ale stálo to za to. O půlnoci už jsme byli v posteli a konečně jsme si mohli natáhnout záda a přišla velká úleva.
Ráno jsme nemohli dospat kvůli časovému posunu, měli jsme alespoň čas uspořádat si věci do batohů. Dali jsme si snídani u bazénu a objednali Uber zpět do půjčovny na letiště. I přesto, že paní na recepci tvrdila, že to moc nefunguje, Julio přijel včas a trefil cílovou destinaci - půjčovnu aut, takže za nás super kauf za 90 Kč. V půjčovně jsme se rozohnili při vysvětlování včerejší situace. Přispěchal vedoucí a jako kompenzaci nám nabídl plnou nádrž free - a to berem!
Ujal se nás mladej milej Javiér s výbornou angličtinou, ale asi jsme na něj byli moc složitý - cca po 10 minutách ťukání do PC ho to přestalo bavit, oznámil nám, že to dodělá kolega a odešel. Když jsme přebírali auto vracel se se sušenkama z obchodu. Z toho plyne životní moudro - když tě něco nebaví tak prostě odejdi. Jeho kolega mezitím trhl rekord v době tisku dvou papírů - 5 minut na stránku. Poznali jsme téměř všechny zaměstnance firmy, jak si nás všichni předávali, nakonec to ale mělo šťastný konec - máme našeho Cheviho a frčíme.
Máme několik úkolů, které jsme včera nestihli. Vybrat peníze a koupit místní Sim kartu. Řízení v centru je poměrně šílený, člověk neví kde zastavit na semaforech, komu dát přednost atd. Adam ale zvládá, troubili na nás jenom 3x. Měli jsme štěstí a našli jsme velkou pobočku TelCelu, což je poskytovatel mobilních služeb. Po přehlídce pracovníků za přepážkou dost podobných lenochodům ze Zootropolis kupujeme kartu za 400 pesos s 4 GB internetu. Naproti jsme zahlídli banku, takže rovnou i vybíráme. Stánek na rohu s nabídkou tacos nás nenechá odejít bez ochutnávky - naše první a moc dobrý :)
Za 10 minut jsme v přístavu, parkujeme a jsme připraveni na nalodění. Trajekt jede cca 20 minut.
Vítá nás ostrov Isla Mujeres, kde máme v plánu strávit jeden nebo dva dny.
Počasí vypadalo ráno nic moc, zataženo a žádný teplo, teď už se ale pečeme na pláži a vše je jak má být.
Pár prvních poznatků:
- Vyplatí se být vegetarián, v letadlech dostanete jídlo jako první.
- Vlhkost je nižší než v Asii, díky bohu.
- Moře je studenější, bohužel.
- Fouká všude, líp se spálíte.
- Místní mají všechno dost na háku, mañana vládne světem.
- Ani v nejvíce turistické oblasti není jistota angličtiny.
Žádné komentáře:
Okomentovat