Shrnutí

Jsme doma!

Přiletěli jsme v neděli ve 13 hodin. (a letěli jsme Airbusem A380 - 800 - jo to je to největší dvoupatrové letadlo na světě - letělo nás 800)

No a pak už jsme jen spali a spali.
Bez přestávky. Někdo vstával už ve 3 ráno (protože v BKK je 8:) a někdo si to hezky protáhl až do rána :D K snídani byla svíčková a byla výborná. Děkujeme Páji mamce :)

Takže teď je čas na poslední příspěvek.

Na začátku roku byl nápad - poletíme do tepla. Váhali jsme, jestli na dlouho vysněné Bali, Filipíny, Srí Lanku a nebo Thajsko. Ten nápad se postupně měnil na: bylo by fajn, kdyby to bylo rovnou jako svatební cesta. K tomu byla ale potřeba svatba dřív než v srpnu. Rozhodli jsme se pro Thajsko a i svatbu jsme vyřešili.
Před třemi týdny jsme si řekli ano a odletěli na druhou stranu zeměkoule.
Měli jsme strach z té dlouhé cesty, ale dali jsme to.
Měli jsme obavu jestli se domluvíme a domluvili.
Nevěděli jsme, kde budeme spát, jak se budeme přepravovat a tak dále.
Všechno jsme většinou jednoduše zvládli. Vlastně nás nenapadá jediná situace, se kterou bysme měli větší problém.
Všechno pro nás bylo neznámé a spousty věcí jsme se báli, ale teď už víme, že to bylo zbytečné. Jeden známý říká, že Thajsko je prodloužená Evropa a je to pravda. Cítili jsme se bezpečně, vždycky se našel někdo, kdo nám poradil a měli jsme sto možností ve všech směrech, ze kterých jsme si mohli vybírat.

A jelikož máme rádi seznamy všeho druhu, rozhodli jsme se taky jeden takový sepsat. 

Třeba pro někoho, kdo se námi nechal inspirovat a chce zažít podobné dobrodružství jako my.

- Nejezděte s kufrem, jeďte s batohem nebo menší krosnou (my měli 50L každý, z toho jedna se nechala odbavit a druhou jsme měli jako příručnní zavazadlo). Určitě je ale lepší, když nemusíte odbavovat nic. I to bysme dokázali, ale s dronem na palubě je to problém a nechtěli jsme riskovat, že nám ho někde nepustí a on tam chudák sám zůstane.

- Sbalte jen to nejnutnější. Všichni nám říkali, že potřebujeme jen plavky a ostatní tam koupíme. My jim nevěřili, ale měli pravdu! Dá se tam koupit opravdu všechno.
Stačilo nám jen to co je na fotce, nic jsme vyloženě nepostrádali ani nám nepřebývalo. 

Na každém rohu nebo ve skoro každém ubytování mají Laundry (prádelnu), kde vyperou prádlo do druhého dne (1kg = 40 THB) Což je super, každý jsme tak měli jen 3 trička :)

- Využili jsme i malý (20L) skládací nepromokavý batůžek (z Decathlonu asi za 200,-). Když se složí je velký asi jako skládací nákupní taška.
Chodili jsme s ním všude a měli jsme v něm jen nejdůležitější věci (když jsme měli kde odložit krosny).
Samozřejmostí každého turisty je ledvinka. Na pasy, prachy a další důležité věci. Jasně, není to už dlouhá léta in, ale je dobrý mít vše pohromadě a v bezpečí.

- Další velice praktickou věcí, kterou jsme využili byl malý ručníček (15x25 cm) z IKEA. Protože při té vlhkosti a teplotě (alespoň z počátku, než se aklimatizujete) budete neustále utírat pot z čela. Teda my to tak měli.

- Do batohu je dobré si pořídit jednotlivé síťové pytlíky (organizéry), které se zapínají na zip nebo stahují na tkaničky (mají v IKEA). V batohu je díky tomu pořádek a lépe se v něm hledá.
Plastové zavírací pytlíky s dvojitým uzávěrem (též v IKEA několik velikostí - využili jsme všechny), několikrát nám zachránili batoh od krémů, sprcháčů a podobně.

- Hned na letišti jsme si koupili místní SIMku. Je tu velká nabídka pro turisty. My si vzali 6GB internetu a 50 minut volání za 600 THB. Bohatě nám to stačilo. Byli jsme online všude, nemuseli jsme hledat wifi. Ušetřili jsme tím hodně času. Například na lodi uprostřed moře jsme si hledali ubytování.

- Ubytování jsme řešili většinou přes booking. Měli jsme ale i několik tipů z průvodce. Párkrát jsme zkusili přijet na blind, že chceme usmlouvat cenu, ale vždy měli buď plno nebo jen drahé pokoje :(

- Ochutnávali jsme spoustu jídel a závěr je takový, že nejlepší a nejchutnější jídla byla u " no name" stánků u silnice nebo v těch nejprostších restauracích. Musíme ale uznat, že po třech týdnech na thajské stravě jsme se jí trošku přejedli. Poslední týden jsme tedy volili i evropská jídla, nejčastěji sendviče s hranolkama. Už se neskutečně těšíme na českou a celkově evropskou kuchyni :)

Určitě je toho ještě spousta, ale je fajn si taky něco objevit sami :)

Udělali jsme si radost a přivezli jsme si pár suvenýrů :)

Některé věci můžou působit trochu "záhadně", takže pokud máte tip, hoďte ho do komentáře :)

Tento blog jsme sepsali ze dvou důvodů.
Jedním z nich je, že jsme nechtěli všem jednotlivě psát, jak se máme a jestli jsme OK.
Druhým neméně podstatným je fakt, že za sebou máme tři týdny intenzivních zážitků a poznávání něčeho nového. Možná se to nezdá, ale bylo toho tolik, že jsme si museli prostě udělat pár poznámek a máme v plánu si z blogu udělat knížku na památku.

Děkujeme všem kteří nás četli a prožili naši dovolenou s námi. Vaše komentáře nám vždy udělali radost :)

Těšíme se, až se s vámi uvidíme.

Konec vysílání!

Poslední den v Thajsku

Cestu busem jsme přežili a podle plánu v 6 ráno vystupujeme na autobusáku v Bangkoku. Za tři týdny nám pršelo jen jednou a to ještě v noci. A dneska podruhé a taky dost vydatně. Trvalo nám půl hodiny, než jsme se z toho autobusáku vymotali. A co budem dělat když prší? Podle předpovědi má v 11 přestat.

Potřebujeme si někam uložit batohy, aby jsme je opět celý den netahali. Napadá nás, že si na hlavní baťůžkářské třídě pronajmeme nějaký levný pokoj, kde si necháme batohy a ideálně tam bude sprcha. Jedeme tuk tukem z autobusáku na Khao san road. V dešti. Jako jediní tuk tukem. No chtěli jsme ušetřit :D 

Po příjezdu jdem vyzkoušet ten samý hostel, kde jsme se minule sprchovali pred odjezdem na jih. Bingo, pokoj pro dva s větrákem a sdílenou koupelnou za 300 THB. Takové zázemí se nám hodí. Dáváme snídani a přestává pršet. Vydáváme se asi půlhodinky pěšky k jednomu z chrámů. Je to teda dálka, ač se to nezdá, ale naštěstí je dneska pod mrakem a příjemně.

Po prohlídce už to ale vzdáváme a testujeme UBER. Funguje dobře a veze nás do domu Jima Thompsna. Tady dostáváme 40ti minutový výklad v angličtině.
Už jsme unavený a přepadá nás myšlenka jít to dospat, když máme kde :) Naposledy usmlouváme tuk tuk z 250 na 150 a jedem zpátky. Po pad thai se nakonec spánek nekoná. Místo něho si jdeme dát první a poslední masáž nohou. Je výborná až by člověk usnul. Zbývá nakoupit pár suvenýrů a dát si úplně poslední pad thai (mimochodem na Khao san road nám chutnalo ze všech nejvíc). Potom zabalit batohy a ve 22 hodin nás vyzvedává přeplněný minibusík směr letiště. Po hodince svižné jízdy jsme na letišti.
Procházíme check inem, bezpečnostní a pak pasovou kontrolou. To celé pouze za hodinku a půl :D
No a teď už díky ČSOB sedíme ve VIP lounge a užíváme si all inclusive jídlo a pití, než nám to ve 3:30 poletí. Ta hypotéka se někdy i vyplatí :D

Ko Mook - Trang - Bangkok

V devět nám odjíždí loď na pevninu. Takže vstávačka v 7, zabalit, snídaně a v 8:30 už na nás čeká moto taxi. Děkujeme domácí - paní Dadě za ubytko, tipy na výlety i lístky na loď. Nechceme se domů tahat s ne příliš kvalitními šnorchly, necháváme je tedy k dispozici pro další hosty.
Vyrážíme. Za deset minut jsme v přístavu. Mladý taxikář (odhadem tak 16) nás veze až na konec mola. Docela to oceňujeme, protože díky odlivu musíme až nakonec.

Naposledy se loučíme s mořem a už se long tail boatem řítíme na pevninu. Trvá to 20 minut. Ale město nikde. Jen malý přístav a nic. Naštěstí už na nás čeká minivan. Všichni se do něj namačkáme a jedem asi hodinku do města. Vysazuje nás hned vedle vlakového nádraží. Vedle toho, ze kterého jsme mohli jet spacím vlakem zpátky do BKK, ale bohužel je plný, takže zase jedeme busem. Po vystoupení se nás klasicky ptají kam jedeme. Tak nějak automaticky jsme je začali ignorovat, protože si prostě chceme v klidu rozmyslet kam vlastně chceme. Dneska jsme odpověděli a vyplatilo se. Společnost se kterou jsme jeli měla na konečné kancelář a mohli jsme si tu nechat batohy, když půjdeme do města. To jsme rádi využili vzhledem k tomu, že jsme tu už v 11 a autobus do BKK odjíždí až v půl šesté večer.
Takže se dnes couráme po městě a zabíjíme čas. Ačkoliv je to 50ti tisícové město, není tu moc co dělat. A tak si dáváme hoďku v kavárně, pak v restauraci a tak.

Na třetí nás místní tuk tuk veze na autobusák. Jdeme se ještě schladit do místního nákupáku, očíhnem novinky v elektronice - největší nabídka větráků a klimatizací co jsme viděli :D

Ochutnáme místní KFC (jelikož sem nechodí turisti, mají nápisy jen v thajštině - sranda). Moc nám chutnalo a bylo o dost levnější, než u nás, ale taky jsme nenašli jediný shodný produkt v nabídce. Všechny byli tak nějak modifikovahné pro thajce. Například místo salátu Coleslaw mají tuňákový salát.

Nesmí chybět návštěva 7/11, kde nakoupíme zásoby jídla a pití na cestu a jdem čekat na bus. Přesně v 17:35 odjíždíme a zítra ráno v 6 ráno jsme v Bangkoku. Je to takový malý Chorvatsko - 1 200 km a 12 hodin. Koupili jsme si "VIP" bus. Je pohodlnější, než naše poslední ubytování :D Tak snad to přežijeme.
Zítra nás v Bangkoku čekají památky, které jsme nestihli, masáž nohou a nakupování suvenýrů :)

Smaragdová jeskyně

Přežili jsme noc a povedlo se nám i vstát před sedmou. Dali jsme si skromnou snídani a už na nás čeká "kapitán". Ale kde je loď? Jelikož i tady je dost velkej odliv díky mělkému pobřeží, jdeme cca 100 metrů vypuštěným mořem k naší loďce.
Smaragdová jeskyně je na opačné straně ostrova, než bydlíme. Ale jelikož i tenhle ostrov patří k těm malým, jsme tam asi za 15 minut. 

Smaragdová jeskyně je největším lákadlem ostrova, takže je povinností ji navštívit. Jenže ji navštěvují nejen turisté z tohoto ostrova, ale denně se sem pořádají zájezdy na velkých lodích i z okolních ostrovů.
Proto máme jen malou loďku a přijíždíme ještě před hlavním náporem, který začíná v 9.
Dostáváme vesty, Pája čelovku a šup do vody.
Do jeskyně se plave přímo z moře. Je asi 50 metrů dlouhá a v době přílivu nepřístupná. A je v ní absolutní tma - proto ta čelovka.

Po proplavání se ocitáme na místě, které připomíná kráter malé sopky.
Jediný přístup sem je právě přes jeskyni. Dříve sem piráti ukrývali své poklady.

Byl to zážitek. Po cestě zpět jsme potkali velkou skupinu čínských turistů, takže ideální načasování.
Náš kapitán je moc milý a ochotný. To dá celkově říct o všech thajcích. Ikdyž výjimky samozřejmě existují.
Chceme využít toho, že máme loď a prosíme ho, aby nás vzal šnorchlovat. Vybral opravdu krásné místo v zátoce. A ještě nám půjčil ploutve :) Viděli jsme spoustu nových druhů rybiček i rostlin. V sasankách jsme hledali Nema, ale opět nenašli :( Měli jsme alespoň štěstí na Dory a Gilla.
Jelikož nás čekal náš poslední den na pláži, chtěli jsme si ho náležitě užít. Byli jsme vyvalený od 10 do 17. Občas koupání, šlofík, sváča. No prostě paráda. 

Za ty tři týdny jsme pěkně rozmrzli, takže jsme rádi, že už doma nepotkáme sníh.

Těšíme se na jaro :)

Ko Mook

Dnes jsme provedli přesun na již zmiňovaný poslední ostrůvek Ko Mook.
Při čekání na loď potkáváme rodinku z česka. Na to, jak je to malý ostrov a docela drahý, je tu největší koncentrace  čechů. Rodinka s moravským přízvukem ve složení se dvěma dětma, babičkou a dědou. A mají s sebou hafo kufrů. Chápeme to až když nám řeknou, že jsou na dovolené na šest týdnů. Předali jsme jim pár našich typů a už je tu naše loď na Ko Mook. Za 15 minut jsme na místě a vyskakujeme rovnou do vody na pláži.
Moto taxi se saidkárou nás veze po úzkých chodnících (které tu asi mají jako silnice) do našeho ubytka. Pro dnešní noc jsme sehnali bungalov i se snídaní za 400THB. Tedy asi 280,-. To je doposud naše nejlepší cena! No ono to tomu taky odpovídá. Je to malý bungalov na kůlech, nemá okna, jen okenice, ale je tu postel s moskytiérou a kk (koupelnový koutek :)

Nebydlíme přímo u pláže a tak nám cesta na ni trvá 20 minut. Cestou jdeme přes "lesík", kde každý strom má na kmeni zavěšenou mističku nebo pytlík, kam stéká jakási tekutina. 

Ko Mook je totiž velkým producentem kaučuku. Ve vnitrozemí jsou celé plantáže. Místní nařezávají kmen a zavěšují pod něj různé nádoby nebo skořápky od kokosů, do kterých kaučuk stéká. Ten pak vozí na nedalekou pevninu k dalšímu zpracování. 

Procházíme původní rybářskou vesničkou, míjíme přístav a zachvilku jsme na pláži.

Tahle teda není nic moc, ale už z nás leje, takže jakákoliv voda je dobrá. 

Konečně si zas dáváme výborný oběd za 80THB:)
Následuje už jen chillíček v přístřešku před naším bydlením s výhledem na moře. Občas se schladíme v minibazénku s příjemně studenou vodou. (jsme zhýčkaný vyhřátým mořem, takže působila jako ledová). Je dokonce studenější než voda, co máme na pití :D
Musíme ještě u místní majitelky zamluvit long tail boat na zítřejší ranní plavbu do Smaragdové jeskyně, největší atrakce tohoto ostrova.
Jelikož se chceme vyhnout davům turistů, vyrážíme už v 7.30. Tak nám držte palce, ať nezaspíme.

Kajak a soukromá pláž

Dobré ráno... první co dnes vidíme je malý varan, který nám kříží cestu na snídani. No malý, má dobrý metr a půl. 

Ale očividně ho moc nezajímáme a tak si jde po svých.
Poprvé máme snídani formou švédských stolů, ikdyž asi ani jeden nebude švédský. Snídáme v 9 a snídáme samy. Buď už jsou všichni po jídle a nebo dospávají včerejší karaoke :)
Dnes došlo na první ochutnávku rýže k snídani. Dala si jí Pája. Nebylo to vůbec špatné takže zítra bude druhé kolo.
Při snídani si užíváme výhled na moře. Je příliv a tak je vody dost.

Dopoledne si půjčujeme kajak a vydáváme se na odlehlou část ostrova za rybičkama a na opuštěnou pláž "Paradise beach". Máme pláž jen pro sebe a hrajeme si na robinsony :)

Přestože jsme zkušení vodáci, existuje reálná šance, že se na moři můžeme převrhnout, proto bereme jen nejdůležitější věci a elektroniku ještě balíme do pytlíku z IKEA s dvojitým zavíráním. Nezbytná věc na dovolené!
Po dvaceti minutách doplouváme na první šnorchlovací "plácek". Po trošku krkolomném výstupu na šutrech nás pod vodou čeká spousta druhů rybiček. I ty, které jsme zatím nikde neviděli. Kdyby to bylo legální, přivezli bychom Michalovi něco do výstavky :)
Z naší pláže nás vyhání příliv :( Už nezbývá jediný centimetr, takže pádlujeme zpět. 

Co budeme dělat... Máme celé odpoledne před sebou. No tak třeba se půjdeme pro změnu koupat :D Po koupačce oběd, následuje koupačka, opalovačka a šlofík na pláži. Aby jsme se trošku probrali, jdeme na masáž. Holky nám daly dost zabrat. Měli asi 50 kilo ale sílu velkou. Snad se z toho ty záda vzpamatujou. Jelikož moře už je napůl vypuštěné, ubíráme se před večeří k bazénu.

 

To je život :D Už se nám to krátí, takže hlavně odpočíváme.

Zítra nás čeká přesun na poslední ostrov. Konkrétně tenhle:

Koh Muk

Skoro ztracený ostrov

Ráno děláme brzký check out, bereme skútr a pádíme přes celou Ko Lantu zpět do přístavu. Po cestě si dáváme snídani - opět čerstvé ovoce. 

Je super, že vám ho připraví rovnou ke konzumaci a ještě v cestovním balení. Jíme ho tedy i po cestě.  Pokud nemají místní drobné na vrácení, dají vám místo toho banány :D

Nedílnou součástí snídaně je i favorit mezi pitím. Podobnost s logem Starbucksu asi není náhodná. Tahle dobrůtka je plná ledu, sladká a můžete jí mít ve 20 příchutích. U Páji vede zelený čaj. A cena? 20 THB, takže zadarmo.

V přístavu kupujeme lístky na loď a plujeme směrem k zatím nejmenšímu ostrůvku našeho putování. Jmenuje se Ko Ngai a jeho rozměry jsou 4x2 km. Dřív byl úplně opuštěný, ale tak jako všude se i sem dostal turismus. Naštěstí jen v malé míře. Na východní straně ostrova je jedna hlavní pláž, podél které je několik resortů. A to je celé. Nejsou zde žádné silnice, žádná auta ani skútry.
Tyrkysové moře, jemný písek a hlavně absolutní ticho. Případáme si tu jako v karibiku. 

Bohužel tomu odpovídají i ceny. Za 1,5 l vody jsme se dostali z 13 THB na 60.
Baví nás, jak je Thajsko různorodé. Ráno jsme odjeli z bungalovu, kde nám majitel nabízel trávu a za chvíli jsme v hotelu se snídaňovým rautem.
Celé odpoledne se koupeme, šnorchlujem nebo ležíme na pláži. Z rozjímání nás jen občas vyruší tukan. Ano poprvé vidíme tukana a ne jednoho. S jejich dohledem si dáváme oběd. A jelikož jsme hladoví, dáváme si dnes i dezert. Konečně vyzkoušíme tradiční thajský "Mango sticky rice". Adamovi nečekaně nechutná :D

(Info pro Páju P: Je to moc dobrý, rejže je lepivá a sladká. V tý skleničce je kokosový mlíko :)

Slunce zapadá a my se vracíme na hotel, dáváme véču za rozmanitých zvuků japonského karaoke. Nejdřív nevíme jestli zpívají dobře nebo falešně, protože neznáme originál jejich písní. Když ale na řadu přijde známá "Let it be" tak máme jasno. Je to docela děsný, ale japonské publikum, které doposud sedělo u stolů a odměnilo každého vystupujícího bouřlivým potleskem, je nyní na nohou a paří, jak se na japonské turisty patří.
Už nám to stačilo. Jdem si radši sednout na pláž a pozorovat, jak se vrací voda.

Jižní část ostrova Ko Lanta

Hned ráno jsme se i s batohy naložili na skútr a vyrazili na půl hodinovou cestu směr jih ostrova. Cestou jsme si v Seven Eleven (místní řetězec obchodů) koupili snídani a doplnili jí čerstvým ovocem ze stánku. Všechno tady chutná úplně jinak než u nás.. dnešní ananas byl nejlepší na světě.
Jedeme jedeme a najednou kousek od cesty slon. Dokonce dva, velkej a malej (slůněti je rok a sedm měsíců).

Samozřejmě stavíme a kupujeme malé banány, abychom je mohli nakrmit. Snědli je strašně rychle, málem i s košíkem :D Foto tedy nemáme, snad bude něco na videu.

Najdeme ubytování nad pláží s krásným výhledem. Bohužel Adamovi je nějak divně, takže ulehá a Pája jde na pláž sama.
Po vyspání je to trošku lepší, takže dáváme pozdní ale výborný oběd.

Ne vždy volíme jen thajské jídlo :)

Hned potom vyrážíme do divočiny - národní park Mu Ko Lanta.

Máme dnes štěstí na zvířata. Potkáváme spoustu opic a velkého varana.

V celém parku je ale nejhezčí starý maják s vyhlídkou na moře.

Jelikož byl výšlap k majáku náročný, potřebujeme se opláchnout. Vyvalíme se na Bamboo pláži a čekáme na západ slunce. A zase ty opice.. málem si mohli natočit videa naším dronem. Naštěstí je Adam stejně rychlý jako Mitch a stačil vyběhnout z moře a zloděje odehnat.

Po cestě zpět nám přešel přes cestu štír. Byli jsme z toho celý paf a pozorovali ho dokud nezmizel. Na opice silnici už jsme zvyklí :D 

Ko Lanta je pro nás zatím zklamáním :( Zítra nás tedy čeká přesun na další ostrov.

Adam pořád není ve své kůži, takže vynecháváme večeři a budeme dobíjet baterky. Snad to zabere a zítra už nám bude hej.

Dobrou noc.

Přesun na Ko Lanta

Dnešní den byl opět ve znamení přesunu. V Krabi jsme strávili 2 dny a je čas jet o kus dál. Máme koupený lístek na loď Krabi => Ko Lanta. Ráno jde Adam na Pra Nang beach pro záběry z dronu a stíhá i koupačku na liduprázdné pláži, zatímco Pája ještě spí.
Snídani dáváme jen rychlou  - palačinku s banánem (a nutelou samozřejmě) a pak šlapeme na Raily beach west odkud nám jede loď. Dnes nejedeme klasickou velkou ani tou malou s motorem z auta. Ale člunem, který má tři motory a je povinností každého multimilionáře ho mít. Není vše růžové, jak se může zdát. Problém nastal hned na začátku. Nemůžeme se dostat od pláže - jsme moc težcí. Dostáváme pokyn a musíme jít na příď vyvažovat. Zachvilku už jedeme takovou rychlostí, až nám vlajou vlasy. Za hodinku jsme na Lantě. Náš plán je dneska jasnej, nechceme se nechat odchytit žádným taxikářem a tak si na dva dny půjčujeme skútr a valíme i s batohama na ubytko samy. Jsme nezávislí! :) Pro první noc na tomto ostrově jsme vybrali hippie "joga resort" s bungalovy. Máme takovou středně velkou chatičku z palmových listů. A kde je koupelna? Koupelna je za dveřma. Venku.
Máme záchod, ze kterého se večer můžeme dívat na hvězdy a sprchovat se za svitu měsíce. 

Skvělý, to jsme si vždycky přáli :D Až na tu žábu na hadici a milión ještěrek :D
No nic opět je takové vedro, že odhazujeme batohy a míříme na pláž. Ta u které bydlíme nás moc nenadchla a tak berem skútr a jedem na jinou. Jmenuje se Nui beach. Podle Tripadviseru zdejší  nejhezčí. Je zapadlá s málo lidmi.. to se nám líbí. Pohoda, klídek, sluníčko a ticho. 

Jak se blíží večer sedáme opět na bike, jak se tady skútrům všude říká a jedem do Old townu. Je to taková původní rybářská vesnice, která se trochu přetransformovala vlivem turismu, ale je tu dost znatelná původní "architektura". 

Po prohlídce se vydáváme zpět k domovu a cestou se stavíme na food marketu na něco dobrého. 

A dojídáme se Pad thaiem. 

Teď už sedíme na terase a čekáme, kdy začne pršet, protože už dvě hodiny hřmí. A je to tady. Z ničeho nic leje jako z konve. 

Spíš víc než z konve. Co víc si přát než aby takhle lilo, když máte záchod venku :D

Den bez plánu

Dnes si užíváme, že nikam a nic nemusíme. Budík nás tedy nechal vyspat. 

Vyhrabeme se až po 10 hodině a vyrážíme na snídani rovnou v plavkách. Naší oblíbenou snídaní jsou míchaná vajíčka, někdy i celé menu "english breakfast". Thajci snídají to samé co obědvají nebo večeří a to zatím nedáváme.

(Ilustrační foto, dnes nebyl foťák s námi)

Pláž tentokrát volíme tu nejslavnější, přímo Raily beach West. Lidí už je tu mraky.. hledáme místo ve stínu, jedno z posledních se nám daří ulovit. Přijdeme si jak v Chorvatsku - hlava na hlavě a všude slyšet čeština. Ale pláž i moře jsou krásné, takže se není čemu divit. 

Během dne se chladíme ovocnými šejky.. Ještě jsme nepřišli na to, který je nejlepší. Všude mají minimálně 15 druhů.

Teploměr (čtěte telefon) ukazuje 36°. Válíme se u moře až do dvou. Konečně se nám podaří doopálit předek.

K obědu je jasná volba, naše oblíbená prasárnička - krevetové placičky (chutnají jako KFC, nebo spíš ještě líp).

Po návratu na pokoj zjistíme, že máme nového spolubydlícího.

Na zdejších plážích začíná odliv cca v 11 hodin. Postupně se voda stahuje až o 50 metrů. Proto volíme odpoledne koupání v bazénu. 

Včerejší výšlap se nám trochu rozležel a lýtka nás bolí při každém kroku. Co pomůže? Masáž!

Výbornej nápad.. hodinu jsme trpěli při každém doteku :D 

Jednou z věcí na "to do listu" bylo dát si zelené kari. Pája tedy sebere odvahu a objednává si ho k večeři. Dobře udělala - bylo výborné a pálivé akorát.

Chtěli jsme stihnout západ slunce na "Sunset beach". Přišli jsme asi o hodinou později, hlad byl silnější. Vybavili jsme se pivem a brambůrkami a uleháme na pláž. Nic nás nerozhází :)

Leg day

Jelikož jsme podcenili přípravu na plavkovou sezónu (která přišla o hodně dřív, než jsme mysleli) tak jsme si na dnešek naplánovali outdoor posilovnu.
Konečně nám vyšla vstávačka v 6. Na sedmou jsme chtěli stihnout jakýsi autobus, který odjíždí z rohu ulice, kousek od našeho hotelu.
Takže opět vše zabalit do našich krásných batůžků a hurá najít ten bus. Dopadlo to spíš tak, že bus našel nás :D Každopádně už v 7:20 stojíme pod kopcem u Tiger cave. Zjišťujeme, že Tiger cave je chrám pár kroků od nás.

Naším cílem ale je budha sedící na kopci nad námi. Přesně 1237 schodů vysoko. 

Slunce teprve vyšlo, tak by to snad nemuselo být tak hrozný. Psychicky jsme připraveni, jdeme na to! Nesmíme zapomenout podotknout, že každý z nás má na zádech 10 kilo zátěže.

Zdoláváme první schody a zatím pohoda, jen se nám pomalu zrychluje tep. První zastávku děláme kolem schodu 200. Vyndáváme ručník a vzhlížíme nahoru  - už jen 1 000 schodů. Pokračujeme dál a potkáváme první lidi kteří už jdou dolu. Divně na nás koukají. Diví se naším batohům. My se jim nedivíme že se diví, protože vsichni chodí s malými batohy nebo jen s vodou v ruce. Bohužel jsme neměli kam naše věci dát, museli jít s námi :( 

Když jsme u schodu 400 přichází první krize.

To nedáme, nejsme ani v půlce a už nemůžem. Jsou tu první příznaky, že to vzdáme. Nakonec se hecujem a pokračujem. V půlce potkáváme chlápka z Bangkoku a s tím se vzájemně podporujeme ve výšlapu. Máme i osobního trenéra - čtyřnohý Puňta jde celou cestu s námi.

Když se dobelháme k osmistovce je tu druhá krize. Teď už to ale vzdát nemůžeme a tak s přestávkami docházíme na vrchol. Po 45 minutách jsme konečně nahoře. Totálně vyšťavený, ale šťastní, že jsme to dali. Moc lidí tu není. A tak se kocháme výhledem na velkého budhu a nádhernou okolní krajinu.

V okolí jsou vysoké vápencové skály porostlé keři.
Děláme video z dronu, nějaké fotky a po vydejchání můžeme začít klesat zpátky na zem.

To už jde o poznání lépe a dole jsme za patnáct minut. Teď už potkáváme víc lidí, kteří jdou nahoru a někteří se nás zase ptají, jestli jsme s tou náloží na zádech byli až nahoře. Jo byli! A možná jako jediní. A ke všemu ještě zjišťujeme, že téměř všichni to chodí v botaskách, jen my šli v žabkách :D Už si nedokážeme představit mít na nohou něco jiného. Lepší je to jedině naboso :)
Když konečně dorazíme zpátky na zem potkáváme párek čechů. Nevědí ze jim rozumíme a tak slyšíme "vypadají spoceně. To jsme, ale stojí to za to, povzbuzujeme je. Snad nás neproklínají.

Po dlouhé době slyšíme češtinu. Jsme rádi, ale je to nebezpečný. Zvykli jsme si říkat všechno nahlas :D

U malého chrámu v přilehlém komplexu zahlédne Pája červené náramky. Nic jí nezastaví a už si nechává vázat na zápěstí jeden z nich. Mnich přitom zpívá motlibu štěstí. A jelikož chceme být šťastní oba, nastavuje ruku i Adam.

Teď už jen doplnit cukry, vodu a hurá na Raily bech, kde si bookujeme ubytko. Cesta sem je možná opět pouze lodí, takže využíváme již známý taxi boat. Cestou se nám otevírají úžasná panorámata. Pobřeží je lemováné vysokými vápencovými skalami - úplně jako z plakátu.

Doražíme po dvanácté. Uděláme check in a jdeme na pláž Phra Nang beach. Procházíme pod jednou ze zmiňovaných skal - to je prostě pohled jak z Avatara.

Možná se zde tvůrci inspirovali. I jeden z hotelů se po slavném filmu jmenuje. Na téhle pláži jsou "konečně" lidi. Ale myslíme, že v Chorvatsku to bývá mnohem horší. Voda je tu neskutečně teplá. Takže se chodíme do vody spíš ohřát než schladit. Ale ta barvička je boží!
Dneska si po tom workoutu zasloužíme klid, takže už je válečka a relax.

Počítadlo kroků nám dnes ukazuje 17 000 kroků. To jsme měli naposledy v nohách v Tatrách minulý rok :)