Významný den 18.3.

V tehle den před dvěma roky jsme si řekli ano :) A tak to chtělo nějakej spešl progam. Zvolili jsme novodobý div světa Chitzen Itzá.

Ráno jsme hned po snídani vyrazili z Valladolidu, asi 45 minut cesty. Chtěli jsme dorazit co nejdřív, než dorazí davy Američanů z resortů. Povedlo se nám to a pár okamžiků jsme měli jenom pro sebe. V areálu se nachází staveb víc, ale nejznámější je právě tahle Kukulkánova pyramida, kterou vidíte na fotce. Je opravdu neobvykle zachovalá a její propracovanost úžasná. Pro více info klikněte ZDE. Historie celého místa je zajímavá, takže stojí za přečtení.

Odjížděli jsme chvíli před polednem a střídali nás davy hrnoucí se z autobusů a minivanů. Navíc už bylo pěkný horko, takže nejlepších čas vyměnit architekturu za přírodní krásy. Jeli jsme se zchladit do nedaleké cenoty. Věděli jsme, že je to ta nejznámější na poloostrově díky jedinečnosti, ale i poloze blízko k turistickým centrům. Váhali jsme, jestli tam vůbec jet, ale naštěstí jsme to nevzdali a viděli něco naprosto dechberoucího.         

Polouzavřená cenota, do které se ze "stropu" spouštějí liány a padají vodopády. Voda byl příjemně osvěžující a naprosto čistá. Počet lidí byl ucházející, takže jsme si mohli v klidu zaplavat a kochat se.

Po cestě zpět jsme jsme se podívali, jak se vyrábí tequila. Měli jsme ochutnávku několika vzorků s dobou zrání v sudech od 1 do 6 let, chuťově to byl velký rozdíl. Lze to snadno poznat podle barvy - čím tmavší tím starší a dražší.

Potom co jsme se vrátili zpátky do města nás čekalo několik nepříjemných a stresujích hodin. Změnili nám let, takže jsme se snažili to všemožně vyřešit. Nekonečně jsme obvolávali tel. čísla v rámci celého světa, bohužel bez úspěchu. Všude stále obsazeno nebo vypnuto, na emaily odeslané před několika dny stále žádná odpověď. Po poměrně rychlé úvaze jsme se rozhodli pro koupi nových letenek přes osvědčenou společnost Air Canada, se kterou jsme přiletěli. Chtěli jsme odletět co nejdříve, takže jsme koupili letenky na čtvrtek večer. Hned ráno jsme se přesunuli do Cancúnu, loučili jsme se s mořem, dali si poslední jídlo a ve 3 jsme jeli vrátit auto. Už jsme se viděli doma na gauči. Bohužel nám ale na přepážce oznámili, že letět nemůžeme. Canada zavedla omezení pro cizince - max. jeden přestup v délce 8 hodin, což jsme nesplňovali. Odkázali nás na informace, kde jsme 3 hodiny nervózně postávali. Co si budeme nalhávat, bylo to peklo. Navíc jsme měli respirátory, takže v tak enormním stresu rychle docházel dech. Jen okrajově pro info: byli jsme jediný, kdo se nějak chránil, po epidemii ani náznak. Naštěstí se nám podařilo změnit datum letu na nejbližší možný a to v neděli ráno. 

Zbylé dva dny využijeme k odpočinku a nachytáme ještě trochu sluníčka. 

Omlouváme se tímto za prodlevu v příspěvcích, ale nějak na to nebyla nálada ani čas. Držte nám palce, ať se vrátíme bez problémů.