Mérida

Mérida, hlavní město státu Yucatán je označováno jako jedno z nejlepších míst k životu v celém Mexiku. Má zhruba milión obyvatel, vzdálenost od moře 50 km. Průměrná denní teplota 33 stupňů, průměrná vlhkost 72% - a to je znát. Hned jak jsme vylezli z auta cítili jsme změnu vzduchu. Nepofukuje tu žádný větřík, vzduchu se vůbec nehejbe a z rozpálených staveb v celém městě sálá horko. 

Pzn. vlevo na fotce můžete vidět typický křesílka pro tento region. Mají to dobře vymyšlený, na povídání super!

Mapa města - krásně pravidelné ulice, který nemají jména, ale jsou označený čísly. Sudý kolmo, lichý vodorovně. Ve většině měst v téhle oblasti je to stejný. 

Ráno po luxusní hotelový snídani vyrážíme na obhlídku historického centra. Už po 5 minutách nám teče čůrek po zádech. Takže to neprodlužujeme a děláme jen to nejdůležitější - nákupy. Jelikož tady ještě pár roušek mají, koupili jsme si je do zásoby. V lékárnách sice vyprodáno, ale rebelský kousky jsme sehnali ve skateshopu. 

A ještě jednu věc - nový botičky. Včera se Páje totiž jedny úplně rozpadly, to asi jak moc chodíme. Takže uznejte, že si je zasloužila.

Šli jsme se trošku aklimatizovat do hotelu, zabalili a vyrazili na cestu. První zastávkou bylo muzeum Mayské civilizace. Z dálky vypadalo jako Andreovo čapák. Naštěstí s tím nemá nic společnýho. Dozvěděli jsme se zajímavý informace prostřednictvím různorodých a interaktivních expozic. 

Dál jsme pokračovali na pláž Las Dunas. Dlouhá pláž bez jediný palmy... když jsme to viděli trošku jsme se vyděsili. Naštěstí tam poměrně foukalo, takže se to dalo vydržet. Největší překvapení bylo, že jsme mohli zajet autem v podstatě až k moři. Voda byla krásně teplá a vlny nás zabavili na docela dlouho. Potom jsme se snažili nachytat trošku bronzu.

Poslední zastávkou bylo rybářské město a významný přístav Progreso. Jeho přístavní molo měří více než 4 kilometry. 

Se západem slunce jsme se začali vracet do města. 

Jelikož jsme měli levný oběd u stánku můžeme si k večeři dovolit něco lepšího. Dali jsme si kopec guacamole jako předkrm a jako hlavní jídlo jsme zkusili něco novýho. Když máte menu jenom ve španělštině, je to vždycky trošku adrenalin 😀 Adam si dal vepřový marinovaný maso, jak jinak než s tortilma a spoustu omáček k dochucení. 

U Páji vyhrála vegetariánská verze "Ke - burro". Něco mezi buritem a enchiladas.

Všechno bylo výborný a strašně sytý. Ležíme na lehátkách u bazénu a odfukujeme...